Images

Ja, Pán, som tvoj LEKÁR

Na slávu Pána a jeho milosrdenstva a s veľkou radosťou v srdci uvádzam svedectvo sestry Marty. Verím, že toto svedectvo povzbudí mnohých, aby UVERILI v Ježiša, aj UVIDELI Božiu slávu a spásu v krajine žijúcich.

Můj tatínek podstoupil v květnu loňského roku operaci kolene – pro mnohé seniory rutinní záležitost… mělo to být ke zlepšení kvality života… tento zákrok – bohužel v celkové narkóze –způsobil vlnu v čase se postupně vynořujících nejrůznějších zdravotních potíží, které měl již dříve, ale ohromně se prohlubujících, většinou to byly věci obtížně řešitelné a velmi komplikující péči…

Teď se zaměřím jen na poslední velmi dramatické události. Po měsíční hospitalizaci (a léčbě silnými antibiotiky podávanými především nitrožilně) na přelomu roku se po týdnu pobytu doma musel tatínek opět vrátit do nemocnice pro vysoké horečky a velmi schvácený stav… Já jsem byla zlomená a začala jsem plakat, můj pláč nebyl k utišení… na mysl mi přicházely pouze obrazy pohřbu.

Třetí den od tatínkovy druhé hospitalizace jsem při večerní modlitbě v slzách napsala své kamarádce Zuzaně, že můj tatínkek pomalu odchází… jeho stav byl opravdu velmi vážný! Zuzana mě začala okamžitě povzbuzovat, že ještě není jeho čas, protože žijeme v čase zákona Ducha života, ne hříchu a smrti a že ho Pán uzdraví a zachová, že Ježíš je Pánem času každého. Připomněla mi moc modlitby a sílu Božího slova.
Její výzvu: Uvěříš-li, uvidíš! jsem si vzala k srdci a přestala jsem plakat, moje nitro naplnil pokoj.
Začala jsem prohlašovat Boží slovo… “neumřu, ale budu žít a vypravovat o Pánových činech”; “tato nemoc není ke smrti, ale k Boží sláv씓když spí, uzdraví se” (tatínek totiž v horečkách pořád jen spal, nekomunikoval a na nás to působilo velmi negativně.)

V Ježíšově jménu jsem přikazovala horečce a také silnému zánětu a infekci, aby opustila jeho tělo: modlila jsem se se slovem z knihy Sírachovec 51,1-12, které mi Zuzana předala:

“Velebit tě budu, Hospodine, Králi, chválit tebe, Boha, svého Spasitele, velebit budu tvé jméno. Stal ses mi ochráncem a pomocníkem, mé tělo jsi vysvobodil ze záhuby a z osidel jazyka utrhačného, od rtů páchajících lež; proti těm, kteří povstali, stal ses mi pomocníkem. Vysvobodil jsi mne podle množství slitování a pro své jméno ze zubů těch, kdo byli hotovi mě zadávit, z ruky těch, kdo mi ukládali o život, z četných úzkostí, které jsem měl, od upálení na hranici, zprostřed ohně, který jsem nezapálil, z hlubiny útrob podsvětí, od jazyka nečistého a slova lživého. Králi, je to pomluva nespravedlivého jazyka. Má duše se přiblížila až k smrti a můj život byl blízko podsvětí tam dole. Obklíčili mě ze všech stran a nebylo nikoho , kdo by mi pomohl. Ohlížel jsem se po pomoci u lidí, ale nikdo tam nebyl. Rozpomněl jsem se na tvé milosrdenství, Hospodine, a na tvé dílo, které je od věků. Ty přece vytrhuješ ty, kteří tě očekávají, a zachraňuješ je z ruky nepřátel. Ze země jsem vyslal svou prosbu, modlil jsem se, abych ušel smrti. Vzýval jsem Hospodina, Otce mého Pána, aby mě neopouštěl ve dnech úzkosti, za vlády zpupných, kdy není pomoci. Chválit budu tvé jméno ustavičně a zpěvem tě velebit. Má prosba byla vyslyšena; zachránils mě ze záhuby a vytrhls mě ze zlého času. Proto tě budu velebit a chválit, dobrořečit jménu Hospodinovu.”

Rozhodla jsem se k modlitbě přidat půst a alespoň částečně se připojit k třídennímu půstu Zuzany za milost záchrany života. Jela jsem za tatínkem do nemocnice: ležel na lůžku, měl kyslík a zavedený permanentní katetr, reagoval minimálně… rozplakala jsem se, jsem zdravotnice a pohled na něj pro mě znamenal blížící se konec. Obsah sběrného sáčku vypadal hrozivě: moč s krví a hnisem! Ten den ráno měl ještě horečku 39°C! Připomněla jsem si Boží slovo a pokračovala v modlitbě a půstu. Všem kolem sebe jsem v této důvěře v Ježíše tvrdila, že se jeho stav zlepší…

Druhý den jsem šla do nemocnice s úzkostí v srdci, ale stále jsem si opakovala, že “tato nemoc není ke smrti…” Byla jsem překvapena: tatínek na mě koukal a zdravil mě, komunikoval! Ve sběrném sáčku byla oranžově zbarvená moč – prosila jsem Pána o toto znamení! Měla jsem ohromnou radost a hned jsem to připomněla i tatínkovi, že jeho nemoc je ke slávě Boží, že Pánovo slovo je jako kladivo, které tříští skálu, takže pro Ježíše to nic není rozdrtit jeho ledvinové (třeba i infikované) kameny a úplně ho uzdravit… Tatínek je bez horeček, dnes je to třetí den a je zase lepší. Horečky ho předtím upoutaly na lůžko, je z něj ležící pacient ale já prohlašuju, že ho Duch svatý bude dál oživovat a uvede ho do pohybu, aby mohl vyprávět, jak velké věci mu Ježíš učinil!!!

Děkuji mnoha bratřím a sestrám, kteří se spolu se mnou za něj přimlouvali a přimlouvají a dál prohlašují dar Života v hojnosti 🙂

Marta

  1. Zuzana
    Zuzana02-04-2018

    Marti, dakujem za doveru 🙂

Leave a Reply